Ověřování zpráv o udržitelnosti

Členské státy Evropské unie mohou dle směrnice CSRD uplatňovat vnitrostátní ověřovací standardy, postupy nebo požadavky do doby, než Komise přijme ověřovací standard upravující stejnou problematiku prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. V rámci České republiky se takto uplatní mezinárodní standard pro ověřovací zakázky ISAE 3000, který se v současné době používá k dobrovolnému ověřování zpráv o udržitelnosti. IAASB vydala balíček nezávazných pokynů a podpůrných materiálů k ověřování zpráv o udržitelnosti a jiného rozšířeného externího výkaznictví.

ISSA 5000

IAASB zveřejnila na svých webových stránkách nový mezinárodní standard ISSA 5000 „General Requirements for Sustainability Assurance Engagements"

Standard ISSA 5000 by měl být zastřešujícím standardem pro veškeré ověřovací zakázky týkající se informací o udržitelnosti, a to bez ohledu na to, zda je ověřována pouze část informací o udržitelnosti nebo kompletní zpráva o udržitelnosti. Standard ISSA 5000  je určen jak pro ověřovací zakázky poskytující omezenou jistotu (limited assurance), tak k ověření poskytující přiměřenou jistotu (reasonable assurance), případně kombinaci obojího. ISSA 5000 upravuje provádění ověřovacích zakázek v oblasti udržitelnosti od přijetí zakázky až po vydání zprávy auditora, není tedy třeba používat jiné standardy např. mezinárodní standard pro ověřovací zakázky ISAE 3000 „Ověřovací zakázky, které nejsou auditem ani prověrkou historických finančních informací“. Jedinou výjimkou, kdy nebude možné použít ISSA 5000 je v případě, kdy bude auditor provádět samostatné ověření zprávy o produkci skleníkových plynů tzv. GHG reportu, v tomto případě bude auditor postupovat v souladu s mezinárodním standardem pro ověřovací zakázky ISAE 3410 „Zakázky spočívající v ověření výkazů emisí skleníkových plynů“.

Standard ISSA 5000 je účinný pro ověřovací zakázky týkající se informací o udržitelnosti pro období začínající 15. prosince 2026 nebo později.

V budoucnu se očekává vydání dalších standardů, které by se měly věnovat specificky jednotlivým aspektům ověřování informací o udržitelnosti.